29. 9. 2014

Kroměřížští zastupitelé a zastupitelky v minulosti schválili vyhlášku, která s účinností od 1. ledna příštího roku zakazuje na území Kroměříže provozovat výherní automaty. Kroměříž by se tak připojila k řadě dalších měst, které herny na svém území nechtějí. Motivace je poměrně jasná, zbavit se negativních sociálních jevů, které jsou s hazardem spojeny.

Hazardní byznys

V Kroměříži je v současnosti celkem 138 výherních automatů, které jsou umístěny ve 23 hernách. Největší z nich jsou herna Joker na Komenského náměstí (35 automatů) a S-Bar na ulici Farní (23 automatů). Jak lze ověřit na webu Ministerstva financí, jejich provozovateli jsou velké hazardní společnosti jako Synot tip, a.s., Bonwer win, a.s. či Auto Games, a.s. Ty ročně generují provozní zisky ve výši několika miliard Kč (v roce 2012 jen Synot tip vykazoval provozní zisk 828 milionů Kč). Ročně lidé v ČR v hazardu utopí přes 124 miliard Kč, z toho přímo ve výherních automatech přes 14 miliard Kč. Tyto peníze potom chybí nejen v jejich kapsách, ale i v kapsách drobných obchodníků a brzdí tak místní rozvoj. Je tedy bezesporu dobře, že i naši zastupitelé a zastupitelky se snaží tento výnosný byznys na velké části naší společnosti omezit.

Konec hazardu v Kroměříži nejistý

Jenže se zákazem heren v Kroměříži to nebude tak jednoduché. Zřejmě pod tlakem velkých provozovatelů heren část politiků a političek s blížícím se datem účinnosti vyhlášky otočila. Finanční výbor zastupitelstva Kroměříže v prosinci loňského roku přijal usnesení, ve kterém doporučil účinnost vyhlášky o zákazu hazardu odložit.

Důvodem je 13 milionů Kč, které rozpočtem města každým rokem získá ze zdanění hazardu (v roce 2013 to bylo 13,6 milionů Kč, pro rok 2014 se počítá s 12 mil. Kč). Tato částka představuje 2,5 % z příjmů rozpočtu města. Argumentace tedy zní: herny nezakazujme, protože z nich získáváme poměrně velký obnos peněz, které můžeme použít na rozvoj města (především podporu sportu). Doporučením Finančního výboru se již zabývalo zastupitelstvo a někteří jeho členové odložení účinnosti vyhlášky skutečně zvažují. Rozhodnutí však ponechávají až na příštím zastupitelstvu, které vzejde z říjnových voleb.
Krátkozrakost ekonomické argumentace

Argumentace oněmi 13 miliony Kč je ovšem velmi krátkozraká, má velké trhliny a vůbec nebere v úvahu negativní ekonomické dopady hazardu. Nejprve je potřeba si uvědomit, že na to, aby město získalo ze zdanění hazardu 13 milionů Kč, musí v hernách lidé z Kroměříži prohrát ročně podle téměř 100 milionů Kč (podle některých studií, které berou v úvahu i daňové úniky hazardních společností, se ve skutečnosti může jednat dokonce až o 250 milionů Kč). Tyto peníze by přitom mohly využíti jinak, smysluplněji. Například útratou u místních obchodníků, spořením, pořízením lepšího bydlení či splácením úvěrů. V podstatě jakékoli utracení peněz je lepší a pro město přínosnější než jejich prohra v automatech. Studie prokazují, že omezení hazardu vede k vytvoření pracovních míst v maloobchodě či pohostinství a k celkovému místnímu rozvoji. Jinými slovy peníze, které nyní lidé utrácejí v hernách, končí v kapsách několika málo bohatých byznysmenů s hazardem namísto v kapsách mnoha lokálních drobných podnikatelů.

Argument o ekonomickém přínosu heren nesedí ani s ohledem na další zkutečnost, a to jsou ekonomické náklady spojené s řešením dopadu hazardu. Dle řady zahraničních (viz např. zdezde či zde) a nyní i tuzemských (zde) studií musí obce a stát do řešení negativních sociálních jevů spojených z hazardem (zvýšená kriminalita, řešení alkoholismu a dalších patologických jevů spojených se závislostí na hazardu, vyšší míra nezaměstnanosti, řešení sociální situace apod.) investovat více finančních prostředků než kolik jich získá ze zdanění hazardu. Odhaduje je, výdaje na řešení dopadů hazardu převyšují příjmy z jeho zdanění přibližně třikrát.

Modelový příklad Petra a Evy

V našem animovaném videoklipu jsme se pokusili ilustrovat rozdíl mezi ekonomickým přínosem hazardu a jinak utracenými penězi. Vycházíme z modelové situace, kdy Petr i Eva utratí stejnou část (1 000 Kč). Petr ji utratí v hernách, Eva jinak, většinou u místních obchodníků. Jedná se o ideální kalkulaci a je nám jasné, že zákazem hazardu se nedosáhne toho, že by hráči utráceli všechny peníze, které dříve házeli do automatů, u místních podnikatelů. Utráceli by je samozřejmě i jinak: za vzdělání svých dětí, za nákup potravin či léků, za splácení úvěrů či včasnou platbu nájmu. Nebo by je spořili. Cokoli z toho je lepší, než je prohrát v automatech. Cokoli by přispívalo k rozvoji města víc než situace, kdy jejich peníze končí v kapsách několika málo vlastníků hazardních firem.

Ale zpět k modelovému příkladu, výpočty uvedené ve videoklipu, shrnují následující tabulky. Výpočty se opírají o současné schéma rozpočtového určení daní (zde) a o zahraniční studie v oblasti hazardu (viz výše). Naší ambicí není zpracovat detailní ekonomickou analýzu, přesto tento modelový příklad považujeme za solidní ilustraci ekonomické nevýhodnosti hazardu.

Petrova tisícikorunu

Položka Způsob výpočtu
Příjem hazardního byznysu 850,- Z odborných odhadů vyplývá, že hazardní společnosti daní přibližně jen polovinu svých skutečných příjmů z provozování automatů (v našem případě 425 Kč).Počítáme proto s tím, že z Petrovi tisícikoruny zaplatí na daních státu, krajům a městům celkem přibližně 150 Kč (85 Kč jako daň z automatů, 30 Kč jako daň z dalšího příjmu a 32 Kč jako DPH z občerstvení). Zbytek představuje příjem provozovatelů heren.
Zisk státu daní 60,- Stát a kraj z Petrovi tisícikoruny obdrží přibližně 60 Kč, počítáme-li, že hazardní společnosti zdaní polovinu ze svého příjmu z Petrových peněz.
Náklady města na řešení hazardu 72,- Nezávislé studie ukazují, že veřejné náklady spojené s hazardem jsou třikrát vyšší než příjem z jeho zdanění. Velkou část z těchto nákladů nese stát (sociální služby, podpora v nezaměstnanosti, zdravotnictví, policie a justice), část však nesou i kraje (zdravotnictví, sociální služby) a města (městská policie, sociální služby, veřejný pořádek apod.). Pro zjednodušení předpokládáme, že městské rozpočty nesou 25 % z těchto nákladů. Pokud tedy ze zdanění 850 Kč prohraných v hernách stát a obec získá 90 Kč, tak celkové náklady veřejných rozpočtů (státu, kraje i města) na řešení negativních dopadů hazardu můžeme odhadnout na 270 Kč (třikrát vyšší). Z toho rozpočet města zaplatí přibližně 70 Kč.
Čistý zisk rozpočtu města 18,- Po odečtení nákladů města na řešení dopadů hazardu (72 Kč) od zisku rozpočtu města ze zdanění Petrovi tisícikoruny (90 Kč) dostaneme přibližný čistý zisk rozpočtu města 18 Kč.

Evina tisícikoruna

Položka Způsob výpočtu
Příjem drobných obchodníků 828,- Jedná se o příjem drobných podnikatelů očištěný o daň z příjmu a případné DPH.
Zisk státu a kraje z daní 50,- Stát a kraj získá z Eviny tisícikoruny přibližně 60 Kč jako daň z příjmu a DPH.
Příjem kulturní instituce 60,- Vstupné do Muzea Kroměřížska.
Čistý zisk rozpočtu města 62,- Zisk města z daně z příjmu místních obchodníků a z DPH.